fbpx
Bod zlomu

Na sklonku roku 2015 jsme na jedné rodinné procházce našim parkem objevili na stromě leták s nápisem "Staňte se Instruktorem Zdravotní tělesné výchovy! Rekvalifikační kurz Školy fitness profesionálů FISAF." To mě hned zaujalo. ZDRAVOTNÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA. Ona není jen tělesná výchova, ale i "zdravotní"? Zamyslela jsem se. Že by něco NA ZÁDA?... Ještě než jsem stačila něco říct, můj muž se na mě podíval a řekl: "Tak to je přesně pro tebe! Do toho běž!" V tu chvíli mě tím trochu zaskočil: Já a lektorka? CVIČENÍ?! Ale pak mi došlo, jak to Martin myslí. Toto by mohla být cesta, ten bič, který na sebe, pro motivaci pravidelně a správně cvičit, upletu. INSTRUKTOR TOTIŽ CVIČIT MUSÍ, když je to jeho práce! Do termínu kurzu, který inzeroval leták, jsem bohužel už nestihla naskočit. Bylo už plno. Ale naštěstí měla Škola FISAF na svém webu vypsán hned další termín, na léto 2016, a ten se mi stal osudným! 

Učím se učit.

Gábinka oslavila 3 roky a já se mohla vrátit po mateřské do práce, kam jsem se fakt už těšila. Po takové době zaměstnat mozek trochu jinak než jen dětma, domácností a zády, bylo opravdu už namístě. Půlúvazek v marketingu ve svatebním salonu u kamarádky mi zůstal stejný. Podmínky práce vs. rodina - zn. Ideál!
Odreagování od stereotypu doma umocnil i můj nástup do půlročního víkendového rekvalifikačního Kurzu Instruktora zdravotního tělocviku, který vyžadoval až 100 hodin studií a neméně pak i nezbytné praxe. Bylo to pokaždé jako odjet na dovolenou. Zaměstnávala jsem mozek i tělo totálně jinými podněty než roky před tím. Volný čas jsem trávila studiem anatomie lidského těla a hlavně cvičením. Nejen na kurzu, ale i ve fitness centrech. Díky velké podpoře a nasazení mého muže vše ostatní plynule fungovalo dál. Dostala jsem velkorysý prostor "UČIT SE UČIT" (jak zní motto školy FISAF) a má záda své první lekce konečně (!) těch správných cviků a pohybů.

Život začíná ve čtyřiceti.

Přesně takto se jmenovala knížka, kterou dostala moje maminka k uvedeným kulatinám od své švagrové, když mně bylo tak 16 let. Dodnes nevím proč mi zrovna tento titul tak utkvěl v paměti. (Asi zvědavost, co že tak "skvělého" mám ještě před sebou? Ale proč AŽ VE ČTYŘICETI?!... )
A tak, aniž bych to jakkoliv plánovala či si to přála, stalo se mi toto výročí opravdu zlomovým. Do čtyřicítky jsem vstupovala: s upevněným partnerským vztahem, ba dokonce vdaná, se dvěma dětmi, s první rekvalifikací v životě, se ztrátou stálého zaměstnání (kvůli jistým okolnostem pražská pobočka svatebního salonu musela zavřít a své zaměstnance propustit), s první evidencí na pracáku v životě, s nelehkým rozhodnutím živit se jako OSVČ, ale hlavně - S PRVNÍMI BEZBOLESTNÝMI DNY MÝCH ZAD od mých pětadvaceti! 
Shrnuto podtrženo: když máte za sebou pár významných životních zkoušek a událostí, které ustojíte a díky kterým i zmoudříte (konečně po letech!), když se rozhodnete přehodit výhybku v dosavadní profesi a vrhnete se bez zkušeností do úplně jiné (po 15 letech!), když vás přestane na těle něco bolet a zakusíte, jak blaze vám může být, když se vaše tělo dostane opět do formy (konečně po 15 letech!), a když se opět cítíte šťastná (po několika letech stresů), je myslím na místě směle konstatovat, že ten ŽIVOT OPRAVDU TEPRVE ZAČAL, a já se odrazila od pomyslného dna.

Jsem certifikovaná lektorka zdravotního cvičení.

Někdy v únoru 2018 jsem úspěšně zakončila Rekvalifikační kurz pro Instruktory Zdravotního tělocviku zkouškou z teorie anatomie lidského těla a praktickou zkouškou. Ještě v průběhu tohoto kurzu, a následně i kurzu Pilates, mě záda pobolívaly. Ale jakmile jsem začala s vedením pravidelných lekcí předcvičování ZTV ve večerních kurzech pro veřejnost (které jsem nazvala - překvapivě: "FITzáda"), cítila jsem se týden od týdne líp a líp!

 

Co konkrétně tedy konečně přineslo úlevu mým zádům, která trvá dodnes? (brzy dopíši) V sekci OBJEVUJI v článku "Zdravotně-kompenzační tělocvik" se věnuji podrobněji popisu, co je principem tohoto cvičení a čím je tak prospěšný a nadčasový. Naopak v článku "Profese instruktora fitness" přibližuji začátky své nové profese, v čem byly nelehké, v čem překvapivě snadné apod. (brzy dopíši)